Manžel nechal těhotnou ženu u tchyně, aby kopala brambory, a sám odjel na dovolenou: ale to, co se jednoho dne stalo na zahradě, šokovalo sousedy 😱😱
Muž už dlouho snil o moři. Když jeho žena otěhotněla a lékaři jí zakázali létat, naivně si myslela, že manžel zůstane s ní. Jednoho dne ale chladně řekl:
— Lístky jsou už koupené, proč by měly přijít vniveč? Pojedu sám, a ty zatím jeď k mámě na vesnici, pomůžeš s hospodářstvím.
Žena nevěděla, co odpovědět. Byla v šestém měsíci, záda ji bolela při sebemenším předklonu, ale neodvážila se odporovat.
Manžel odjel na dovolenou a ji poslali k tchyni — do vesnice, kde byla toaleta za stodolou, voda jen studená a odpočinout si mohla jedině na záhonu mezi bramborami.
Každé ráno tchyně uvařila polévku, postavila před ni talíř a řekla:
— Najíš se, až uděláš práci.
Těhotná žena chodila na zahradu a dlouho se hrabala v hlíně. V noci se jí zdálo o moři — ne proto, že by tam někdy byla, ale proto, že tam odjel její muž. Posílal jí fotky z pláže. Psával stručně: „Odpočívám, jak jsi říkala.“
Teď kopala brambory. Volala mu — ale on neodpovídal.
To, co se ten den stalo na zahradě, šokovalo sousedy 😱😱 Pokračování v prvním komentáři 👇👇
Jednoho dne se jí na zahradě zatočila hlava. Svezla se přímo na kolena do bláta a těžce dýchala. Tchyně vyšla na dvůr, podívala se na ni svrchu a suše řekla:
— Jsi těhotná, ne nemocná. Není čas sedět, brambory se samy nevykopou.
Žena se pokusila vstát, ale síly ji opustily. A tehdy se to stalo.
Sousedka, která šla kolem, uviděla, jak těhotná spadla obličejem přímo do země. Vykřikla a zavolala lidi. Sousedé se seběhli, zvedli ji a odnesli do auta. V nemocnici lékaři řekli něco strašného: ještě chvíli a dítě by už nešlo zachránit.
Od té doby se ve vesnici vyhýbali tchynině domu. Sousedé jí nemohli odpustit, že přivedla těhotnou ženu do takového neštěstí. A manžel, když se vrátil od moře, našel ženu na nemocničním pokoji — s očima, ve kterých už nebyla láska.
