Bandité v lese napadli bezbranného starce, ale ani netušili, kdo mu přijde na pomoc a co je potom čeká 😨😱
Studený, vlhký les byl zahalený mlhou, když auto zastavili uprostřed mýtiny. Vytáhli starce ven — téměř se nebránil, jen těžce dýchal a tiskl ruce k hrudi.
„Tak co, dědku, je čas zaplatit,“ řekl nejvyšší z mužů a křupl prsty.
Strčili starce na zem. Spadl na kolena, ruce se mu třásly.
„Já… prosím… dejte mi čas… všechno vrátím… přísahám…“ jeho hlas se zlomil a přešel v chrapot.
„Jak dlouho máme ještě čekat?“ přiklekl si vedle něj druhý a chytil ho za límec. „Tohle slibuješ už tři měsíce.“
„Já… já to vrátím… najdu způsob… vezmu si další půjčku…“
„Potřebujeme záruky,“ řekl chladně muž v kožené bundě. Ostatní se začali smát a významně na sebe pomrkávat.
Bandita se otočil na stojícího vedle něj.
„Uřízni mu prst.“
Stařec ztuhl. A pak se začal třást a rozplakal se, prose:
„Ne… prosím… všechno vrátím… prosím vás… nedělejte to…“
Muž už vytáhl nůž a chytil starce za zápěstí.
A najednou… právě v tu chvíli se z lesa vynořil někdo, koho by tam čekali nejméně 😲😱 Pokračování v prvním komentáři 👇👇
Mezi stromy se ozval podivný, hluboký zvuk. Ani ne vytí — spíš vibrace, jako by sám les zavrčel.
„Co to bylo?“ otočil se jeden z nich.
V další vteřině mezi kmeny probleskla obrovská bílá silueta.
A pak se objevil — alabai. Obrovský, masivní, se širokou hrudí a těžkými tlapami jako medvěd. Srst naježená, oči — tmavé, zuřivé.
„Co to sakra…“ stačil říct jeden z banditů.
Pes se vrhl bez varování.
Silným nárazem srazil na zem toho, kdo držel nůž. Ten nestihl ani vykřiknout — pes se nad ním tyčil a vrčel tak silně, že vzduch vibroval.
Bandita se ohnal po psu, ale alabai mu sevřel zápěstí mohutnými čelistmi — neroztrhl ho, ale tak silně, že muž pustil nůž a zaječel.
„Sundejte ho!“ zakřičel další, couvaje.
Alabai se prudce otočil a vyrazil k dalšímu. Ten se snažil udržet, ale obrovský pes ho udeřil hrudí a srazil na zem.
Nejvyšší bandita vytáhl obušek, ale alabai udělal krok vpřed, sklonil hlavu — a pohled té šelmy byl tak zuřivý, že muž ztuhl. Pochopil: jeden špatný pohyb a pes se na něj vrhne.
„Pryč! Rychle!“ vykřikl někdo třesoucím se hlasem.
Bandité se rozběhli k autu a ani se nesnažili vypadat statečně. Dveře bouchly, motor zařval a auto s prokluzujícími koly zmizelo.
Mezitím stál alabai před starcem, těžce dýchal a byl stále ve střehu.
„Ach ty… můj ochránce…“ zašeptal stařec a objal svého psa.
Pes tiše odfrkl, jako by ho chtěl uklidnit.
