Banden v lese zaútočily na dívku v uniformě, domnívajíce se, že je bezbranná a nebude se moct bránit, ale právě v tu chvíli někdo vyšel z hloubi lesa, a během minuty stáli kluci na kolenou a prosili o milost 😱😨.
— Víte, že tady vás nikdo neuslyší — řekl jeden z banditů, když obklopili dívku v uniformě na úzké lesní cestě.
Byli na misi už třetí měsíc a z nudy začali hledat, koho by mohli šikanovat. A tady byla: mladá dívka, sama, v uniformě, bez podpory. Zdálo se jim, že je bezbranná.
— Asi jsi naše nová zdravotní sestra — zasmál se druhý. — Vyléčíš mě? Tady mě bolí — ukázal na hruď a hlasitě se zasmál.
Dívali se na sebe, pouštěli sprosté vtípky, snažili se ji slovně provokovat. Jeden z nejdrzejších náhle natáhl ruku a pohladil ji po vlasech.
— Jak hebké, už dlouho jsem se něčeho takového nedotkl.
Dívka stála klidně. Uvnitř cítila strach, ale nedovolila si ho ukázat. Věděla, že pokud by podlehla, jen by je to popudilo.
— Nechte mě být, jinak toho budete litovat — řekla klidným hlasem.
— Podívejte, ona mluví! — zasmál se kluk s oholeným zátylkem. — A my jsme si mysleli, že jsi němá.
Zase se zasmáli. Jeden udělal krok vpřed, připraven pokračovat ve výsměchu.
Ale právě v tu chvíli někdo vyšel z lesa a vojáci padli na kolena, prosíc o milost 😨😱. Konec tohoto příběhu najdete v prvním komentáři 👇👇.
V tu chvíli se z hloubi lesa ozvalo tlumené zavrčení.
Mezi stromy se objevili tři velcí služební psi. Pohybovali se rychle a tiše. V další sekundě se vše změnilo.
Psi se vrhli vpřed. Kluci ani nestihli pochopit, co se děje. Jeden po druhém skončili na zemi, zakrývajíce se rukama a křičíce ze strachu. Zvířata přesně plnila příkazy a držela je, nedovolovala jim vstát.
Teď už se nikdo nesmál.
— Odstraňte je, koušou! — zakřičel jeden, snažíc se odplazit.
Dívka sledovala tiše. V jejím pohledu už nebyl žádný strach.
— Prosím, zastav je. Je nám velmi líto. Nevšimli jsme si — řekli ostatní spěšně.
Teprve potom dívka dala krátký rozkaz a psi ustoupili, ale stále drželi kluky pod pozorným dohledem.
Jeden z nich, těžce dýchaje, se nakonec zeptal:
— Kdo jsi?
Dívka si upravila límec uniformy a klidně odpověděla:
— Major speciálních sil. A to jsou moji služební psi. I já jsem na misi. Jen se obávám, že pro vás je služba už u konce.
Les znovu utichl. Jen tentokrát si nikdo nedovolil ani se usmát.
